Fotogalerie z akcí v roce 2023

Mikulášské setkání  - 8.12. 2023

Po roce opět pod stromečkem  v sále Střediska volného času. Čeká  nás tady dáreček od vedení spolku s tradičním kalendářem. To abychom si zapsaly všechny akce a na žádnou nezapomněly. Občerstvení, nezbytná kávička, kterou pro nás ochotně připravuje Eva  a malá změna. Místo tradičního přípitku - svařák. Byl to moc dobrý nápad, všem se líbil. Letos bohužel chyběla paní z fy. RYOR s novinkami, měla jiné povinnosti . Nechyběla ale Lýdie se svými výrobky, několik našich blízkých  bude mít pod stromečkem dárek“ Handmade“. Ještě jsme se ani  pořádně neusadily a už začal program. Tentokrát si pro nás cvičenky z kroužků zdejšího střediska  připravily novinky, cvičení na trampolínách. V neuvěřitelně svižném tempu,  synchronizovaně poskakovaly a předvedly své umění. Roztomilá skupinka a la Santa Klaus,  náročná  sportovní kreace čtyř dívek a nakonec další skupinka jako stříbrné vločky odněkud z vesmíru. Odměnou jim byl náš velký potlesk a několik drobných dárečků.  Teprve po jejich vystoupení Katka oficiálně zahájila setkání , hezky nás přivítala, popřála dobrou zábavu. Přidala několik informací z naší činnosti i plánů na příští rok , ale to bylo asi vše co stihla říci. Rozbíhala  se už veselá zábava, bylo třeba si dohromady popovídat, zavzpomínat, na stolech se objevily i vzorky vánočního cukroví. A také malé dárečky které si děvčata vyměňovaly mezi sebou. A přišla Terezka s novým účesem a svými  krásnými a moc dobrými perníčky. Ten čas tak nějak rychle utekl a už byl čas se rozloučit a vrátit se do předvánočního shonu. Bylo to pěkné odpoledne s přáteli.  Tak na shledanou v novém roce 2024.

 Den zdraví s Revírní bratrskou pojišťovnou  13.11.2023

Pondělní  schůzka to byl  Den zdraví s revírní bratrskou pojišťovnou. Dlouhodobě s ní spolupracujeme, na jejich akcích provádí Katka edukaci.  Domluvila nám setkání s pracovnici pojišťovny, takový malý den zdraví. Měření  metabolického  věku a jiné.  Ještě než Katka a p. Bednářová stačily připravit celý soubor přístrojů k práci , seznámila nás Gita s výhledem na naše příští aktivity, mikulášské setkání i přeložení podzimního zájezdu do termálů na jaro. Ale to už jsme pozorovaly co se bude dít. Po vysvětlení postupu, zadat několik tělesných údajů, vstoupit na boso na speciální váhu a po chvilce z tiskárny  vypadne barevný  g3raf s výsledky. A zatímco děvčata  vstupovaly jedna po druhé na  váhu, Katka procházela mezi ostatními a  malým přístrojkem měřila hydrataci kůže. Samozřejmě jsme si  výsledky mezi sebou porovnávaly.  Úplné jasno do  však  diskuse  dodala p. Bednárová .  Po změření všech přítomných na náhodném výstupu z počítače podrobně vysvětlila, co který údaj znamená, který je víceméně důležitý  a jak by měly vypadat optimální hodnoty. Nezůstalo jen u obecného hromadného vysvětlení,   ještě nějakou dobu ochotně s každou z členek rozebírala výsledný diagram, vztahy mezi jednotlivými veličinami.  Je potěšitelné, že po průzkumu mezi námi děvčaty jsme zjistily, že u většiny z nás je takzvaný metabolický věk většinou nižší , než ten skutečný zapsaný v občance.  A to je skvělý výsledek. Ale ať se jenom nechválíme, ten druhý test,  hydratace pokožky dopadl o něco hůře. Ale ne katastroficky , pod minimální hodnoty nikdo nebyl.  Moc se nám tato schůzka líbila, snad se dá někdy v budoucnu zopakovat.

Setkání: Babinec v růžové - 16.10. 2023

Naše říjnové setkání proběhlo ve znamení růžové.

Říjen je růžový. Tento měsíc je na celém světe věnován problematice rakoviny prsu, osvětové činnosti, prevenci  i životu s touto nemocí. Probíhá plno různých akcí, do kterých se dle svých možností zapojujeme. Tradiční je pro nás akce Plaveme Prsa v Karově Studánce.  Neběháme, nepořádáme různé workshopy, ale inspirovány akci Pink@Work aneb přijď v růžové do práce, vyhlásily jsme naše říjnové setkání jako Babinec v růžové. Moc mě potěšilo, že děvčata prohlédla šatníky a opravdu našla růžové kousky. Všem to moc slušelo.Naše společná fotka je pěkným důkazem. Jinak to byl náš obvyklý babinec, povídání o všem možném. Informace o  podzimním výletu, byly nějaké problémy v cestovce, nakonec Katka dohodla odložení na jarní měsíce. V přípravě je už Mikulášské setkání, zajímavý  bude i Den zdraví s Revírní bratrskou pojišťovnou v listopadu. A mezitím  tak trochu zahrádky, tak trochu rodiny, tak trochu zdraví. Zkrátka všehochuť. A dodávám, středeční kávička u Daniela byla také v růžové. 

Plaveme prsa  13.října 2023 – Karlova Studánka

Den boje za zdravá prsa letos vyhlásila Europa Dona na 15. říjen. Aliance žen s rakovinou prsu pořádala na počest této události  již  12. ročník celostátní  akce Plaveme prsa. Letošní výzva byla přeplavat  vodní nádrž  Rozkoš tam i zpět. Plavalo se na  šesti místech v ČR. V té době býváme pravidelně na rekondičním pobytu v Karlově studánce. Díky vstřícnosti vedení lázni KS jsme mezi těmi šesti místy byli i  my.  V pátek odpoledne nám propůjčilo vedení lázní   na akci bazén. A Onko amazonky i hosté, kteří přišli, plavali pro prsa námi. Kdo měl zájem mohl si  před vstupem do bazénu vyzkoušet samovyšetření prsu na prsním fantomu a dozvědět se od Katky něco více o prevenci této choroby. Celkem 39 lidí   uplavalo  pro nás 9 508m.Nebylo to jenom o plavání, také i o sdílení zajímavých životních příběhů  a vlastně tak trochu i o neformální prevenci. 

Když se spočítaly dohromady uplavané metry ze všech bazénů vyšlo číslo 203,422 km. Délka přehrady  tak byla překonána téměř šedesátkrát. Jsme rády, že jsme přispěly k pěknému výsledku

Karlova Studánka 8. - 14. října 2023

Je tu podzim a s ním i náš rekondiční pobyt v Karlově Studánce. Sjíždíme se od nedělního rána přímo  do lázeňského domu Bezruč. Díky Gitě , která nám zařizuje ubytovací servis,  nemusíme na recepci  lázní a všechny potřebné propriety, klíče, rozpis procedur a vše ostatní  má pro nás připravené u sebe v pokoji.  Takže se ubytujeme a ještě před večeři a krátkou informační schůzkou stihneme malou procházku lázněmi. Zjistíme,že jsou tak trochu rozkopané,  opravují se některé chodníky. Počasí není nic moc, v pondělí ráno prší. Náš skvělý nápad  využít nepřízně počasí k návštěvě solné jeskyně byl naivní. Dopolední časy jsou určeny pro  pacienty a na odpoledne už jsme měly jiný program. Takže nic.  Ale  počasí se umoudřilo, občasné mrholení nebrání vycházkám po okolí. Ve skupinkách, jak to komu vychází dle načasovaných procedur i okamžité kondice. Opravdu jenom do okolí, ubylo delších tras, přesto jsme nevynechaly výstup k Rollandovu kameni, výjezd na Ovčárnu, procházky ke Kurzovní chatě.Ta se časem změnila v rozsáhlý turistický rezort, velmi příjemné posezení s výhledem na Petrovy kameny. Odtud je asi jeho nový název:  Hotel Petrovy kameny.  Neminuly jsme asi Barborku, ale sestup  stezkou  Bílé Opavy jsme letos vynechaly.  Nemohu nevzpomenout náš  odvážný výstup po červené značce nad Petrovy kameny s plánem   pokračovat dále náhorní plání, jsou odtud nádherné výhledy.  Ale čarodějnice asi měly jiný názor. Zamračená obloha a ostrý studený vítr nás přinutil k návratu zpět dolů. Ostatně neopomenuly jsme se  mezi procedurami  zastavit  v cukrárnách na kávičku i zákusek. Večery potom patřily procházkám setmělými lázněmi,  ke kapličce rozsvítit světýlko, posezeni v Letních lázních,  vodomilky plně využívaly zdejší bazén, tam se ostatně sejdeme v pátek při akci Plavme prsa, Tak trochu nás překvapila absence nějakého kulturního programu. Vynahradily jsme si to účastí v rukodělných dílničkách, drátkování s perličkami byl náš letošní objev.  Došlo i na sportovní aktivy, tenis, vyzkoušela jsem i lukostřelbu. Na dobré náladě nám ani neubrala stálá absence odpočinkové zóny po vanových koupelích. Ty se, jak se nám zdá pomalu mění v samoobslužné . „máte to připravené, až budete vylézat z vody vytáhněte špunt…“. Jsme sice většinou v dobré kondici , ale asistence při vylézání z vany by neškodila .  Ten týden uběhl  až moc rychle, ještě páteční akce v bazénu a závěrečné setkání. Nesmí chybět ani hromadné foto, to pro donátory, fy. Heimstaden, bez  jejich příspěvku  by zdejší pobyt byl pro některé z nás obtížně  dostupný.  Na  večer  si pro nás příroda přichystala nádherné divadlo na obloze, trvalo sice jen pár minut ale byla to nádhera

. 

Přednáška:Lymfomasáže 11.září 2023

 Léto pomalu končí a my máme za sebou první setkání po prázdninách. Ačkoliv počasí tuto skutečnost nebere na vědomí a mnoho z nás si ještě užívá krásných dnů venku v přírodě, sešli jsme se na přednášce na zajímavé téma – Lymfomasáže.   S pojmem lymfatický systém se už setkala každá z nás, je tak trochu ve stínu krevního oběhu, ale je neméně důležitý a když se zasekne dokáže udělat našem těle pěknou paseku. A o tom jak  se o něj starat, čím ho povzbuzovat ke stále činnosti byla přednáška p. Koyšové. Vzala to pěkně a svižně od základů. Co je lymfatický sytém,  pro představu nám ukázala moc zajímavý obrázek lymfatických uzlin jako perliček po celém těle. Přes stravu, semínka a vitamíny , nesprávné sezení, nejen u počítače, přidala návody na koupele s přídavky obyčejného droždí a jiných látek,  masáže, které můžeme provádět sami, doporučila  návod na obklady při bolesti, z domácích zdrojů i čistící čaj z rebarbory.  Pro orientaci  uvedla druhy lymfatických  masáží: manuální, automasáž, zmínila i  bazální stimulaci. Je to vědecko-ošetřovatelský koncept, jednoduše řečeno založen na komplexním vnímání pohybu, komunikaci pomocí smyslů a doteků. Spíše určen pro školené pracovníky.  Každý způsob  má  něco do sebe.  Přidala  rady jak rozhýbat lymfatické cesty. Cvičení , plavání, otužování. Lymfatickou automasáž jsme si na závěr  dle jejich rad vyzkoušeli všichni. Byla to svěží přednáška se spoustou užitečných rad a informací.

Letní akce – Výlet speciálním Báňským spěšným vlakem po zajímavých místech OKR revíru  - 12.8.2023

 V polovině srpna jsme se vydaly na výlet  Speciálním spěšným vlakem  po OKR. Pozvali jsme na něj i přátele a rodinné příslušníky. Vlak vyjížděl z nádraží  Ostrava – střed . Shromážděni na nástupišti,  pokukovali jsme,  kde asi ten zvláštní vlak je. Byl tam. Na zadní koleji, neviditelný od budovy. Nastoupili jsme, usadili se na označená místa a za stálého švitoření se vláček rozjel.  Skoro jsme přeslechli uvítání z palubního rozhlasu a první informace o cestě. Mezitím usměvavá  průvodčí či spíše hosteska vzhledem k funkci kterou má v tomto zvláštním vlaku, stačila zkontrolovat zda je všechno v pořádku nabídnout první občerstvení. Tuto nabídku opakovala během cesty několikrát takže  o  pohodlí cestujících bylo postaráno. Hlasitější hovory se ztišily a my mohli věnovat pozornost opravdu zajímavému, informacemi nabitému  komentáři cesty. Minuli jsme Karolínu, projeli vlečku bývalého Dolu Zárubek,  blížili se k první fotozastávce , Důl Michal. No kdo by nechtěl fotku s pozadím těžní věže. Pozorná obsluha přistavila pod schůdky vlaku  stoličku pro snadnější výstup a nástup. Opouštíme Ostravský revír a míříme směr Karviná. Druhá fotozastávka.  Důl Žofie, těžit se tu  přestalo už dávno ale funguje jako vodní jáma a její vodní věž odčerpává vodu  revíru. Jsou jen  dvě, druhá je ve Vítkovicích  na Dole Jeremenko.  Z ampliónu ve vlaku se na nás hrne spousta informací,  na každém kousku je nějaký býval důl, zasypaná těžní jáma. Okolní krajina vypadá krásně, zelené plochy střídají vodní hladiny, v pozadí stromy. Při letním slunci a modré obloze to vypadá úžasně. Chvílemi jedeme vysoko nad krajinou, to je tím jak se na přírodě podepsalo dolování. Krajina poklesla, koleje byly posypávány,  aby se udržela doprava. Zmizely celá města, Stará Orlová i Karviná  ustoupily těžbě. Uhlí republika potřebovala.Z původní  Karviné zbyl jen šikmý kostel, momentálně  nakloněný více než věž v italské  Pizze.  Propad krajiny  o 42 metrů si lze těžko představit, až stožáry na jedné z vleček nás trochu přiblížily této skutečnosti. Byly vysoké prý oněch 42 metrů.  Míjíme velkodůl Darkov, impozantní stavby, bohužel už je také mimo provoz. A přitom jak se dovídáme z informací je v revíru ještě  spousta  kvalitního uhlí, ale  nevyplatí se  ho těžit a raději dovážíme potřebné z Austrálie. Míříme k dolu ČSM – sever , jediný zatím činný důl. Z bezpečnostních důvodu nevystupujeme, prohlížíme si vagony naložené něčím jemným, černým,  je to uhlí z třídírny , která je pochopitelně také v provozu. Vláček udělá čelem vzad – obrazně, v reálu  to jaksi nejde, tak přepřáhne lokomotivu. Kousek se vracíme a míříme k dolu Barbora. Je to také poslední fotozastávka, a kromě monumentálních těžních věží typu Walsum, nás překvapil i pohled na veselé, barevné objekty teplárny Dalkia Karviná v objektu dolu. Trošku jsme se protáhli, udělali poslední  fotky. No a to by nebyly naše děvčata , aby neobjevily něco zajímavého. Ruderální kytky a keře, kterými zarůstá okolí dolu, neušly pozornosti Terky a Alenky a odnesly si pěkné kytičky. Vlečková stanice dolu Barbora  je také domovskou stanicí spolku, o jeho historii i plánech hovořil náš komentátor s velkým nadšením. Také nás upozornil na další šikmou budovu. A to byl skoro konec projížďky po zázemí OK revíru. Ne však konec cesty, Před Havířovem vláček najel na trať ČSD a pokračoval zpět na nádraží Ostrava – střed.  Pěkně jsme si ten výlet užili, i když si  místy trochu nostalgicky připomínali mizející slávu našeho hornictví. S historii šachet a dolů je spojeno mnoho našich rodin, v minulosti  skoro  každé se najde  havíř, nebo někdo spojený s hornictvím.           

Letní akce – Bělský les - 19.července 2023               

Již dlouhá léta patří první letní měsíc naší akci Opeč si svůj párek. Sešly jsme se na mnoha místech, vzpomínám hřiště INTOZA, areál Domu zahrádkářů ve Vratimově , útočiště jsme našli i v krásné zahradě naší členky ve Frýdlantu nad Ostravicí. Po přerušení covitovou pandemii, jsme hledaly způsob v zahraniční celkem běžný, veřejné grilovaní místo. Loňská premiéra byla zdařilá, místo u Odry v přírodním stavu, celkem udržované, dojezd autem, líbilo se nám tam. Letos jsme uvažovali o něčem podobném, našli jsme místo v Bělském lese. Na obrázku bylo příjemné posezení , skutečnost je ale jiná. Neudržované, špinavé, se zbytky po posledních návštěvnících. Ještě že máme alternativní program. Bělský les zůstal, opékání nahradila procházka ke známé kapličce, Starobělské Lurdy.  Když jsme se na místě srazu sešly jenom čtyři, vypadalo to podivně. Ale cestou ke Kolibě, která byla  místem setkání se naše skupinka rozrostla. A hned nám bylo veseleji. Posezení nebo procházka, zvolily jsme to druhé.  Cestou  kolem sportovního areálu, dále  Křížovou  cestou, opravdu příjemná procházka ve stínu stromů. V celém lese probíhá revitalizace a také okolí kapličky se upravuje. Bude to tady asi opravdu hezké, ale tak trochu moc kamenné a kaplička se v těch úpravách poněkud ztrácí. Cestou zpět ty vytrvalejší a zvědavější  prověřily své fyzické schopnosti na příkrém schodišti vedoucímu k segmentu Cesty vody. Je to úžasný projekt a až bude hotový,  bude to další pěkná trasa pro výlety.  Pak už krátká chvilka lesem a  všechny  jsme se sešly v příjemném prostředí Starobělské Koliby. Popovídaly jsme si, ochutnaly místní speciality ať už k pití nebo k jídlu a rozešly se do svých domovů. Pěšky cestou  přes les, nebo tramvajemi. Vlastnoručně opečený párek to sice nebyl, ale bramboráčky také chutnaly. Bylo to hezké setkání.

Setkání před prázdninami_ 12.6.2023

Setkání před prázdninami. Zvykli jsme si tak říkat oné části roku, kdy nastává  léto, dětem a vnoučatům na čas končí škola a začíná doba,  kterou  si užíváme s rodinkami  na chatách , v přírodě i cestováním . Takže celá schůzka se vedla v tomto lehkém letním duchu. Ale je to i půl roku naší činnosti. A když to Katka přehledně  shrnula, bylo toho docela dost. Přidala také plány na pěkné akce v letní přírodě. Také přišla řeč na starosti i radosti, narozeniny, ani nám skoro nestačil čas. Takže pěkné léto a nashledanou v červenci při procházce Bělským lesem.

Výlet do Karviné – 6.června 2023

Poznáváme okolí a historii našeho kraje. Tentokrát byla naším cílem Karviná. A  zajímavý  kostel. To, že se naklání a propadá víme dávno, známým se stal v celé republice také díky  románům  Šikmý kostel od Karin Lednické. Sešla se nás na Hranečníku pěkná skupinka. Autobus nás vyklopil  skoro u kostela a už ze zastávky  bylo vidět - kostel je opravdu  šikmý.  Před ním  nás čekala průvodkyně a  jejím vyprávěním jsme se  přenesli do doby,  kdy Karviná byla velkým městem s radnicí dvěma školami, výstavnými domy,  bohatým kulturním životem, zámkem a kostely.  Z toho všeho zbylo jen několik základů budov zarostlých v trávě a kostel sv.Petra z Alkantary. Poddolováním klesl o hodně metrů, přišel o věže, naklonil se, byl už na pokraji demolice, ale stojí. A je z něj česká rarita, šikmější než věž v Pize. Vstoupili jsme dovnitř,  byl to zvláštní pocit než se mozek vyrovnal se skutečností, že šikmá není podlaha ale stěny.  Měli jsme možnost  prohlédnout si kostel od  hlavní lodi až po kúr s varhanami. Kostel je také nádherně opravený, byl to neobyčejný zážitek , ta hodinka, kterou jsme si vymezili na prohlídku kostela uběhla jako nic také díky poutavému výkladu průvodkyně. Díky, že si na nás udělala čas.  Ještě pohled na věže bývalého Dolu Gabriela a vodní plochu za kostelem  a pokračovali jsme za dalším cílem . Zámek v Karviné Fryštát. Karvinou máme v podvědomí jako hornické město, ne moc zajímavé. Proto nás všechny příjemně překvapilo krásné náměstí i parčík před zámkem. Sama prohlídka zámku  s bohatě vybavenými  teriéry byla tak akorát. Průvodkyně nás nezahltila mnoha historickými údaji, ale  upozorňovala na zajímavé  věci z historie rodiny majitelů i vybavení.  Upoutal nás výhled z oken  na rozlehlý zámecký park, v současnosti je otevřen veřejnosti a slouží jako oddychová a rekreační zóna.  Ale to už jsme toho měli dost a byl čas na kafíčko a odpočinek, Rozešli jsme se před zámkem, společná část výletu skončila. Dále každý dle svých schopností a nálady.  Ještě je vedle zámku je velký kostel  Povýšení sv. Kříže,  který by byla škoda vynechat. Další skupinka pokračovala v prohlídce zámeckého parku. Zastávka na občerstvení a chvilka odpočinku .  Nám se opravdu nechtělo v tak krásný den už domů a tak jsme pokračovaly v procházce parkem. Cesta ve stínu velkých stromů příjemně ubíhala, všude byla cítit  charakteristická vůně květu černého bezu. Jen u  daňčí obůrky ji na chvíli přesušil pach zvířat. Došly jsme až k loděnici a tam se před námi otevřel nádherný pohled na kvetoucí vodu. Tisíce bílých kvítku pokrývalo skoro celou hladinu jezera. Nevím jak vodákům , ale nám se to líbilo. Pomalu jsme došly zpět k zámku, ještě si prohlédly vedlejší kostel  a pokračovaly k busu. Jenom na ten zákusek nedošlo. Spravil to koláč z Alberta.  Byl to pěkný výlet. 

 Přednáška: Mozek – nejcennější poklad každého z nás – 15.5.2023

Neuvěřitelně vitální paní, Mgr.Tichopádová nám s elánem  sobě vlastním přednášela o mozku.  Ten váží sice jenom něco okolo 1,5 kg to je nejdůležitější orgán v našem těle. Je také patřičně chráněn kostmi v hlavě  a obalen 3 mozkovými plenami. Jak funguje mozek?  Přijímá informace a vydává příkazy ke konání. Vše přes nervové buňky – neurony.  Víte, že mozek nemá schopnost regenerace a už 5 minut bez kyslíku jej nenávratně poškodí? Mozkové buňky se také ztrácejí  přirozenou cestou, v mládí pomaleji, čím je člověk starší, tím rychleji jich ubývá. Také k tomu přispívají další podněty jako nemoc, operace v narkóze, stres, deprese aj. A také naše zlozvyky. Kouření alkohol, únava, nesprávná výživa.  Upozornila nás též na příznaky náhle cévní mozkové příhody. Porucha řeči, pokleslý koutek úst, špatná koordinace pohybu. V takovém případě okamžitě volat záchranku. Léky by měl postižený dostat do 3 hodin. Pro tyto případy má nemocnice Vítkovice speciální oddělení. Ale nic není ztraceno. Říká se tomu neuroplascitita mozku, díky ní je mozek  schopen přesunout funkci z poškozené oblasti jinam a my se danou věc můžeme znovu naučit. Ovšem musíme na tom zapracovat, prostě se učit, udržovat mozek v činnosti.  Prošli jsme  vliv správné výživy, potraviny prospěšné pro mozek, také bylinky a posilovače mozku, vitamíny a minerální látky.  Čas už nezbyl na ukázku různých cviků posilující mozek, tak snad někdy příště.  

Český den proti rakovině Ostrava – 10.květen 2023

A je tu zase květen a s ním i další  Květinkový den.  Je to už  27. ročník veřejné sbírky Český den proti rakovině,  pořádá ji LPR Praha. Tématem  letošní kampaně byla prevence nádorů průdušek a plic. Zúčastňujeme se  sbírky  už od počátku a ani letošní ročník nebyl výjimkou. Přípravy  u nás začaly daleko předem, objednáním kytiček. Ty s příslušným doprovodem – pokladničky, trička, letáky, došly do kanceláře těsně před Velikonocemi. Na Katku a Gitu připadla  mravenčí práce, která není moc vidět. Vybalit, rozdělit, znovu sbalit, předat, popřípadě doručit školám i dobrovolníkům  tak,  aby vše bylo připravené do středy 10. května.  Mezitím Velikonoce a rekondice Slatinice. Středa byl krásný slunečný den a Ostrava opět zářila žlutými tričky dobrovolníků a kytičkami. Těší nás, že mezi nimi byli i naši dlouhodobí prodejci - studenti  ostravských gymnázií Fr.Hajdy-Hrabůvka, gym. Olgy Havlové-Poruba, gym.Volgogradská-Zábřeh, gym. Wichtrlovo-Poruba a gym. PRIGO-Mariánslé Hory. A také studentky SZŠ VOŠZ se pravidelně zúčastňují této dobrovolné akce. Velmi nám pomohly s prodejem kytiček  p. Šoustalová,  p.Trefná, p.Rašková, p. Kupcová, p.Klímová, p.Machálková, p. Vychodilová, p.Prosová, p. Janíková. Také naše členky nezahálely, nejvíce kytiček prodaly Eva Bartussková, Marta Kostrová, Lýdie Nimrichterová, Terezka Smolová, Marcela Tancerová, Eva Zažirejová. Ale také mnoho dalších děvčat zásobilo kytičkami své příbuzné,známé i lidi ve svém okolí.  Zkrátka všichni se moc snažili a za to jim děkujeme. Kytičky od nás byly letos i v ostravském studiu ČT. Několik postřehů z ulice. Málokdo odolal oslovení, kvítky kupovali lidé  napříč generacemi. Pěkné bylo od pána  s pejskem, který studenty minul, ale po několika krocích si to rozmyslel a pro kytičku se vrátil. Není třeba říkat, že tím naše mladé spolupracovníky potěšil. Letos jsme neměli pevné prodejní místo, takže na prodej jsme měli jenom jeden den.  Dá se říci, že se nám  Květinový  den vydařil,  prodali jsme o něco více kytiček než loni, bylo jich celkem 8 697  a utržili jsme 262 716 Kč, což dělá průměr 30,21 Kč za kytičku. Také vyšší než loni. To vše by nebylo možné bez obětavé práce studentů a dobrovolníků a našich děvčat, které celou akci organizují a zajišťují,  patří jim náš velký dík.

Výroční členská schůze - 24.4.2023

Ještě jsme ani pořádně nevybalily zavazadlo po relaxačním pobytu v Lázních Slatinice a už byla před námi další akce.  Výroční členská schůze.  Ale Katka s Gitou  vše měly připravené. V předsálí na nás čekalo hezky připravené  pohoštění a kávička, a také Lýdie a se zásobou kytiček. Zanedlouho nastane den velké sbírky CDPR, využily jsme tuto  příležitost  pro distribuci kytiček novým majitelkám i dobrovolníkům z řad členek. Takže vyzvednout si talířek s chlebíčkama a zákuskem,  kávičku , dobře se usadit, mezitím si pohovořit s kamarádkami,  schůze mohla začít.  Pod vedením Eva Bartusskové , která ji jako vždy vedla pevnou rukou. Sešly jsme se v nadpoloviční většině,  bylo nás více než polovina, nepřišel jenom ten, kdo k tomu měl vážný důvod.  Katka připravila zprávu o minulé činnosti jako prezentaci, bylo to pěkné oživení schůze. Setkání , přednášky, edukace, rekondice,  když se ty naše akce daly dohromady, nebylo jich věru málo. Hned  k tomu plán na tento rok, také nebudeme zahálet a snad si každá najde něco co ji zvlášť osloví. Od Gity  se nám dostalo informací  o hospodaření ,  revizní komise shledala, že je vše v pořádku, zprávu přednesla Nataša. V plánu práce byl kromě jiných akcí  zařazen návrh , jet si vyhřát kosti do termálu,  jako náhrada za předvánoční prodloužený víkend v  Penzionu Šance.  Ten  ukončil činnost a přiznejme si, i když jsme tam jezdily rády i  s jistou nostalgii, přece jen už neodpovídal dnešním  našim požadavkům. Byla  tam zima. Návrh  na novou aktivitu  vyvolal zájem,  uvidíme  to dopadne.  Závěrečným  usnesením jsme schválily  hospodaření i plán práce  a Eva ukončila oficiální část schůze.  Ale to už skoro překřikovala sál protože děvčata si toho mezi sebou měla co povídat.  Ještě zkontrolovat místnost,zda  nikdo nic nezapomněl.  Výroční schůze je za námi, před námi plno zajímavých aktivit.

Rekondiční pobyt Slatinice 17.- 22.4 2023

Jaro pro nás znamená již několikátý rok také rekondiční pobyt v lázních Slatinice.

I letos tomu nebylo jinak. Lázeňský dům Balena nás uvítal svou typickou vůní, sirovodík z vody  je zde cítit všude.Ubytování, lékařské kontroly i první procedury. Ty máme letos opět rozházené jak noty na buben. Je obtížné mezi nimi najít čas na společnou  delší procházku. Ale to nevadí přijely jsme sem především odpočívat. A s tím souhlasí i počasí, není moc příznivé občas i poprchává. Užíváme si perličkové koupele, masáže i bazén s vířivkou. Lázně nás každým rokem překvapí něčím novým . Letos je to  nové pracoviště – Therapy zóna. Zatím  jsme ji jenom okukovaly, ale příště asi nějakou tu proceduru vyzkoušíme.Vypadají lákavě. Další příjemné překvapení –lázeňská kuchyně. Ve Slatinicích nám vždy chutnalo, ale letos to bylo povýšeno na vyšší level . Skvělá jídla, nádherně vypadala i na talíři. Jedly jsme i očima. Nový šéfkuchař Lukáš Rehovič se opravdu překonává. I přes ne moc příjemné počasí  vyrážíme na procházky po okolí, kdo měl čas hned v pondělí, na tradiční procházku  Slatinicemi.  Při výletu  do polí jsme  tak trochu zmokly, ale objevily místa, kde bylo modro od kvetoucích podléšek. Ty v okolí Ostravy skoro vymizely.  Cesta od pomníku letců  údolím Slatinky byla plna bláta a kaluží, místy až nebezpečná. Nevynechaly jsme ani naše oblíbené místo, třešňový sad na Malém Kosíři,  magické místo s křížem a  kaplí sv.  Antonína Paduánského. Je tam krásně za každého počasí, ale když ke konci týdne přišly dny plné slunce, proměnil se sad ve  velkou bílou  kytici.  Došly jsme si  prohlédnout tajemný Lusthaus, kamennou  usedlost uprostřed polí, je odtud pěkná vyhlídka do daleka a  památná hruška, stará asi 300 let  se pořád drží při životě. Zbyl nám i čas na společný večer  s hudbou a když se ve čtvrtek počasí umoudřilo  a slunko  vylezlo z mraků, neodolaly jsme posezení  venku v cukrárně  při kávičce a zákusku. V pátek večer  krátké společné setkání  a pak už balit kufry a v sobotu odjezd domů. Byl to opět krásný týden relaxace v probouzející se jarní přírodě.

Trénování paměti –MENSSANA - 27.3.2023

 Přednáška Mgr. Lišky byla  úvodem  k trénování  paměti . V přehledu jsme se dověděli o mozku a jeho kognitivních funkcích, jejich dělení z hlediska vědy i fungování i proč a jak  je třeba je trénovat. Kognitivní funkce jsou součástí lidské psychiky, s přibývajícím věkem se však u člověka zhoršují. Je to přirozený jev, člověk stárne a jeho mozek také. Je to  sval,  je potřeba jej trénovat a tak udržet v dobré kondici po co nejdelší dobu. Mozek je   zvláštní orgán, nedokáže vytvářet nové buňky za zničené nebo poškozené, ale tréninkem vytváří nové spojení mezi ostatními  a tím umožňuje po úrazech nebo nemoci  dostat mozek někdy úplně , někdy jen částečně znovu do kondice.  A to pomocí tréninku kognitivních funkcí.   Mozek procvičujeme i   každodenní aktivní činností, trénujeme paměť pozornost i prostorovou představivost.  A mnohdy to tak i děláme aniž si to připouštíme. Plánování programu na další den, učení se novým věcem, cizím jazykům, exkurze a výlety na neznámá místa, cvičení  a i obyčejný nákup, Pečlivě sestavený seznam, to je plánování, zůstane doma na stole a my v obchodě vzpomínáme  cože to na něm bylo. Pokud se nám podaří dát do nákupního košíku skoro všechno a pravidelně i něco navíc, není to s námi ještě tak špatné. Na závěr přednášky jsme si vyzkoušeli několik kognitivních cvičení  na pozornost i logiku a nejsme na tom vůbec špatně.

Jarní setkání 13.3.2023

Po třetí v tomto roce se setkáváme na našich pravidelných schůzkách,  tentokrát opět volný pokec . Sešlo se opět několik narozenin, byly i domácí zákusky i přípitek  k životnímu jubileu. V příjemné atmosféře jsme si popovídaly o životě, o jaru a velikonocích. Stihly jsme probrat nastávající odjezd na rekondici do Slatinic i výhledově podzimní aktivity. Náš víkendový pobyt na Šancích skončil, areál je prodaný a tak přemýšlíme co dál, jak jej nahradit. Jednou z možností jsou i termální lázně. Pojedeme si vyhřát kosti před zimou.  Naplánovaný je už výlet k Šikmému kostelu do Karviné a dále uvidíme.

Přednáška: Kybernetická bezpečnost   13.2.2023

 Podruhé lektorka Simona u nás  s přednáškou: Platformy sociálních sítí a kybernetická bezpečnost. Přišla se spoustou  nových informací i pojmů a podala je nám srozumitelným  způsobem. Rozvoj nových technologii jde dopředu neuvěřitelnou rychlostí a stejně ne-li rychleji se vyvíjejí i škodlivé programy.   Kyberšikana, kybergrooming, sharenting a další.  Vysvětlila postup jak je poznat, jak minimalizovat nebezpečí, jak se bránit.  Přednášku doplnily zážitky posluchaček, otázky a velmi fundované odpovědi.  Vše ve svižném tempu a přátelské atmosféře. Zase jsme moudřejší.